Příspěvek na bydlení 2024: Na co máte nárok a jak žádat?

Rostoucí inflace a zvyšující se nájmy i ceny energií netěší asi nikoho. Obzvlášť pak ty, kteří musí pečlivě zvažovat každou utracenou korunu. Jsou pro vás náklady na bydlení už příliš a netušíte, jak to všechno zaplatíte? Možná máte nárok na příspěvek na bydlení. Zjistěte, zda se vás týká, jaká je jeho výše a jak o příspěvek můžete zažádat.

Metr čtvereční nájemního bydlení v Praze je v průměru 395 korun. Dle odhadů však ceny dolů nejspíše nepůjdou. Poptávka je totiž vysoká a na podzim ji v univerzitních městech ještě navíc zvednou studenti. A to láká nové i stávající pronajímatele jít s cenou nájemného výše.

Pokud se zvýšení nájemného týká i vás, ověřte si nejdříve, zda má majitel bytu na zvýšení nájmu právo. Pakliže ano, a vám se tím ztíží životní situace, nezoufejte a zažádejte si o příspěvky na bydlení.

Co přesně znamená příspěvek na bydlení a jaké jsou podmínky?

Příspěvek na bydlení je druh dávky, která slouží k úhradě nákladů souvisejících s bydlením.  Jak vysoký bude příspěvek na bydlení vám řekne třeba kalkulačka na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Je sice jen orientační, ale hrubou představu vám to dá. 

Žádost o příspěvek na bydlení můžete podat až 3 měsíce zpětně. Nárok na příspěvek na bydlení pak máte v případě, že vaše náklady na bydlení přesahují 30 % celkových příjmů (Posuzují se vaše čisté příjmy, resp. se sčítají příjmy celé rodiny a uhrazené náklady na bydlení (průměr za minulé kalendářní čtvrtletí)). Těchto 30 % pak nesmí překročit výši stanovených normativních nákladů. Co to znamená? 

Normativní náklady jsou stanovené průměrné náklady na bydlení pro danou velikost města bydliště rodiny a berou v úvahu i počet členů domácnosti. Jejich základem je výše nájemného (případně srovnatelné náklady na bydlení v družstevním bytě) a další náklady jako jsou ceny služeb a energií. Normativní náklady se pak přepočítají pro konkrétní situaci - záleží totiž na tom, jak velký je daný byt, na který se žádá o příspěvek a kolik lidí v něm bydlí. 

Pokud například bydlíte sami s partnerem či partnerkou v pronajatém bytě v Brně, vaše normativní náklady jsou tabulkově stanovené na 17 729 korun. Pokud se vám ale narodí dvě děti, normativní náklady vyrostou na 23 195 korun. Pokud však bydlíte někde na vesnici, normativní náklady pro čtyřčlennou rodinu budou 18 477 korun. Kompletní tabulku najdete na stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Příspěvek na bydlení získáte i na bydlení, kde nemáte trvalé bydliště.

Do nákladů na bydlení se tedy počítá:

• nájem nebo srovnatelné náklady podle typu bydlení
• náklady za energie (plyn, elektřina)
• náklady za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění/odvoz odpadních vod
• náklady na provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, čištění jímek
• náklady na vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou
• náklady na odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva

Příspěvek na bydlení a trvalý pobyt vs. trvalé bydliště

Abyste mohli příspěvek na bydlení získat, nemusíte mít v daném místě trvalé bydliště. Stačí, abyste tu byli v nájmu či podnájmu, resp, daný byt nebo dům užíváte, tedy v něm prokazatelně bydlíte a nesete náklady. Příspěvek se vztahuje i na rekreační bydlení, tedy chaty a chalupy, dále pak na vlastní nebo družstevní bydlení.

Podmínkou pro příspěvek na bydlení však je trvalý pobyt v ČR. U cizinců se za trvalý pobyt v Česku považuje to, když tu bydlí alespoň rok po přihlášení k pobytu. Do lhůty se však nezapočítává doba, kdy jsou žadatelem o udělení azylu a bydlí v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Výjimky však potvrzují pravidlo, a tak je najdeme i tady. Příspěvek na bydlení totiž mohou získat i další osoby, které jsou uvedené v zákoně o Státní sociální podpoře a trvalý pobyt na území Česka nemají. A příspěvek se vztahuje i na občany Evropské unie. 

Další podmínky příspěvku na bydlení

Kladné rozhodnutí ohledně přiznání příspěvku na bydlení můžete získat i v případě, že máte hypotéku. Měsíční splátky však nespadají do nákladů na bydlení. Na příspěvek ale nedosáhnou lidé žijící v azylovém domě nebo v nebytovém prostoru, pro které existují jiné typy dávek, např. v hmotné nouzi.

Které příjmy se do příspěvku počítají?

• plat a mzda
• všechny typy důchodů
• výživné
• porodné
• rodičovský příspěvek
• mateřská
• příspěvky na děti
• nemocenská
• podpora v nezaměstnanosti
• další dávky nemocenského pojištění

Jak se počítá výše příspěvku na bydlení?

Příspěvek na bydlení = skutečné náklady na bydlení – 0,30 × příjmy rodiny*

*jsou-li příjmy nižší, než je životní minimum rodiny, počítá se s životním minimem rodiny

Příklad výpočtu příspěvku na bydlení:

Starobní důchodkyně s penzí ve výši 13 000 Kč.

• Bydlí v Praze v družstevním bytě.
• Skutečné náklady na bydlení má 7 000 Kč.
• 30 procent příjmů = 3 900 Kč
• Normativní náklady na bydlení 8 932 Kč   

Podmínka 1 > splněna

Náklady na bydlení jsou vyšší než 30 % příjmů: 7 000 je větší než 3 900

Podmínka 2 > splněna

30 % příjmů je nižší než normativní náklady na bydlení: 3 900 je nižší než 8 932

Základní vzorec: 7000 - (0,30 × 13 000)

Náklady - příjmy: 7000 - 3 900

Výše příspěvku: 3 100

Pokud jste OSVČ, budete dokládat čisté příjmy prostřednictvím daňového přiznání za předchozí zdaňovací období. Vždy se počítá 1/12, a to i v případě, že jste podnikali jen tři měsíce. Pokud vaše čisté roční příjmy jsou například 210 000 Kč, měsíčně to je 17 500 Kč.

Jste-li OSVČ a žádáte o příspěvek na bydlení, dokládáte čisté příjmy prostřednictvím daňového přiznání.

Kdo má tedy nárok na příspěvek na bydlení v roce 2024?

Pokud jsou náklady na bydlení jednotlivce nebo rodiny vyšší než 30 % jejich čistého příjmu, a zároveň tato částka nepřesahuje stanovené normativní náklady, může být podána žádost o příspěvek na bydlení. Žadatel musí mít trvalé bydliště na území ČR a žádat může jak nájemník, podnájemník, tak i vlastník bytu nebo domu, člen družstva či osoba s věcným břemenem nebo s trvalým bydlením v rekreačním objektu (chata či chalupa). Nárok mají osoby, které mají platnou podnájemní nebo nájemní smlouvu. Při žádosti je nutné doložit příjmy a výdaje na bydlení, což se provádí dvakrát ročně nebo při změnách.

Příspěvek na bydlení pro studenty:

Na příspěvek na bydlení mají nárok i studenti, pokud jejich náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Do příjmů studenta se nezapočítávají příjmy z brigád ani stipendia, což je výhodné zejména pro nezaopatřené studenty, kteří si přivydělávají formou dohod o provedení práce (DPP) nebo dohod o pracovní činnosti (DPČ). Pokud však student podniká, jeho příjmy se do výpočtu příspěvku zahrnují. Studenti pak mohou požádat o vyloučení rodičů z okruhu posuzovaných osob, pokud s nimi nežijí minimálně tři měsíce. 

Příspěvek na bydlení pro důchodce: 

Důchodci mají nárok na příspěvek na bydlení, pokud jejich náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Do příjmů se započítává zejména starobní a vdovský důchod, případně jiné příjmy. Proces žádosti je pro seniory relativně jednoduchý – stačí doložit důchod a náklady na bydlení, jako jsou nájemní smlouvy a účty za energie. V případě, že bydlí ve vlastním bytě, si informace Úřad práce ověřuje v katastru nemovitostí.

Příspěvek na bydlení pro OSVČ: 

OSVČ mají také nárok na příspěvek na bydlení, pokud jejich náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. U podnikatelů je však výpočet příjmu složitější. Pokud je OSVČ v režimu paušální daně nebo začínající podnikatel, u kterého není možné přesně určit výši příjmů, použije se pevně stanovená částka podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí. Od 1. července 2024 činí tato částka 21 500 Kč. U OSVČ s běžným daňovým přiznáním se rozhodný příjem počítá jako jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za předchozí rok.

Příspěvek na bydlení pro svobodné matky: 

Svobodné matky mají na příspěvek na bydlení nárok, pokud jejich náklady na bydlení přesahují 30 % čistého příjmu domácnosti. Do příjmů se započítává například mzda, výživné, rodičovský příspěvek, či další sociální dávky. Nárok na příspěvek mohou uplatnit jak v případě nájemního, tak vlastního bydlení. Svobodné matky musí doložit nejen příjmy, ale i náklady na bydlení, například nájemní smlouvu a účty za energie. Pokud splňují podmínky, mohou stejně jako ostatní žádat o příspěvek na Úřadu práce nebo elektronicky přes Portál MPSV.

Příspěvek na bydlení: Kde a kdy žádat a co je třeba doložit?

Žádost o příspěvek na bydlení skrze formulář můžete podat dvěma způsoby:

• fyzicky na pobočce příslušného úřadu práce
• online prostřednictvím Portálu MPSV, přes datovou schránku (pošlete podklady, podpis není nutný) nebo po e-mailu (je nutný elektronický podpis)

Žádost o příspěvek na bydlení můžete podat fyzicky nebo online prostřednictvím Portálu MPSV.

Žádost pak můžete poslat kdykoliv, přičemž můžete žádat o příspěvek až 3 měsíce zpětně. Pokud pak o příspěvek žádáte třeba v říjnu, počítejte že budete dokládat náklady na bydlení za poslední tři měsíce, tedy červenec, srpen a září.

Spolu s žádostí musíte doložit

• čisté příjmy: výplatní páska, daňové přiznání, případně další doklady prokazující pobírání příspěvků
• nájemní smlouvu
• potvrzení o nákladech na bydlení (energie, služby…)
• v případě doplatku či přeplatku vyúčtování služeb a energií
• potvrzení o studiu u dětí starších 15 let
• žije-li s vámi osoba starší 18 let, pak od ní podepsané prohlášení

Jak probíhá vyplácení příspěvku na bydlení?

Výplata příspěvku na bydlení probíhá každý měsíc, přičemž konkrétní výplatní termíny příspěvku na bydlení jsou stanovené podle toho, kdy jste o příspěvek požádali. Platba vám pak přijde na účet po uplynutí příslušného měsíce, za který příspěvek dostáváte. 

Dávky státní sociální podpory jsou vypláceny řádně a včas, takže nemusíte mít strach, že byste peníze nedostali. Pokud se výjimečně stane, že příspěvek nedostanete, kontaktujte váš úřad práce, který zajistí nápravu. 

Pokud ještě nepobíráte příspěvek na bydlení, vyplatí se jednou za čas provést výpočet na kalkulačce příspěvku na bydlení, zda nemáte na příspěvek náhodou nárok. O peníze pak žádejte včas, protože příspěvek na bydlení zpětně dostanete jen za tři měsíce. 

Časté otázky

Jak zažádat o příspěvek na bydlení?

Žádost o příspěvek na bydlení lze podat buď osobně na pobočce Úřadu práce ČR, nebo elektronicky prostřednictvím Portálu MPSV. Elektronické žádosti vyžadují ověření přes elektronickou identitu občana nebo datovou schránku.

Co je potřeba k příspěvku na bydlení doložit?

Pro získání příspěvku na bydlení je nutné doložit příjmy za předchozí čtvrtletí a náklady na bydlení (nájemní smlouvu, účty za energie a služby apod.). Od roku 2024 není potřeba dokládat náklady na energie, pokud dáte souhlas, aby si je Úřad práce zjistil od dodavatelů.

Kdy mohu žádat o příspěvek na bydlení?

O příspěvek na bydlení můžete žádat kdykoliv během roku, pokud splňujete podmínky. Nárok se posuzuje na základě příjmů a nákladů za předchozí čtvrtletí, přičemž o příspěvek lze žádat zpětně až 3 měsíce.

Jak probíhá dokládání příjmů pro příspěvek na bydlení?

Příjmy se dokládají dvakrát ročně (v lednu a červenci), případně při změnách. Pokud žadatel nedodá potvrzení o příjmech, může dát souhlas, aby si je Úřad práce zjistil přímo od zaměstnavatele.