Povodňové riziko se týká každé čtvrté nemovitosti. Jak zjistit, zda nehrozí i té vaší?
Nedávné povodně upozornily na fakt, který řada lidí při stavbě či nákupu domu přehlíží – a to záplavové oblasti. I když z místa je potok či řeka v nedohlednu, neznamená to, že lokalitě vysoká voda nehrozí. V určitém stupni povodňového rizika se nachází každá čtvrtá nemovitost v Česku. Navíc nejde jen o vodu. V jaké záplavové zóně se váš dům nachází, má vliv i na hypotéku nebo pojištění, které je s vámi ochotná banka sjednat.
Obsah
Co jsou záplavové zóny?
Je o oblasti v blízkosti vodních tolů, kde hrozí větší či menší riziko povodní. Celkem rozlišujeme čtyři úrovně rizikových zón povodní:
- zóna se zanedbatelným rizikem
- zóna s nízkým rizikem povodně na území 100leté vody
- zóna se středním rizikem povodně na území 50leté vody
- zóna s vysokým rizikem povodně na území 20leté vody
V případě, kdy se nemovitost nachází v zóně 1 až 3, nejde o nijak výrazný problém jak z hlediska potenciálního rizika, tak případné prodejnosti. Jak ale letošní povodně ukázaly, ani ve druhé nebo třetí oblasti nemáte stoprocentní jistotu, že vás za život povodeň nepotká. Stoletá a padesátiletá voda se zkrátka objeví, a ne vždy ji protipovodňové zábrany udrží.
Jak zjistím, zda bydlím v záplavové oblasti
Zjistit míru nebezpečí povodní můžete pomocí:
- povodňového plánu Ministerstva životního prostředí, který přehledně na mapě zobrazuje rozlití řek podle jednotlivých stupňů záplav.
- katastrální mapy – stačí přejít na stránku ikatastr.cz, zadat požadovanou adresu nebo číslo parcely a vybrat vrstvu s označením záplavové zóny
- služeb jako NEMO Report, který převzal provoz povodňového portálu od České asociace pojišťoven (ČAP).
NEMO Report vám navíc dokáže o nemovitosti zjistit celý baliček podstatných informací, které se hodí při koupi nemovitosti vědět a který u nás můžete získat na pár kliknutí.
Pojištění nemovitosti v záplavové oblasti
Fakt, zda se váš dům nachází v záplavovém území, má vliv i na výši pojištění. Nemovitosti v nejvyšším stupni povodňového rizika jsou často zcela nepojistitelné. Pojišťovny se totiž nechtějí pouštět do tak vysokého rizika a pokud ano, připravte se na výrazně vyšší částku. O pojistitelnosti spolurozhodují data z povodňových map ČAP, která můžete získat právě od NEMO reportu, který je nyní spravuje.
Pojištění nemovitosti proti povodním může být také podmínkou pro čerpání hypotéky. Banky problematicky hodnotí již 3. stupeň záplavové zóny a v rizikovém 4. stupni už ani neumožňují nemovitost financovat hypotečním úvěrem. Informace o riziku povodní sice je obvykle součástí odhadu nemovitosti, který si banka nechá vypracovat, ten však bývá často vyhotoven až po podpisu rezervační smlouvy a úhradě rezervačního poplatku pro prodávajícího. Doporučujeme tedy riziko povodní prověřit ještě před podpisem rezervační smlouvy, případně si předem sjednat vrácení rezervačního poplatku v případě, kdy se zjistí, že nemovitost není vhodná k zástavě.
„Vysoký stupeň rizika povodní ale nemusí nutně znamenat nepojistitelnost nemovitosti. S pojišťovnou i bankou lze individuálně jednat. Výhodou může být zejména to, zda se v lokalitě povodeň za určité období reálně vyskytla, nebo ne. Standardně jde o období minimálně 10 nebo 20 let,“ uvádí Jan Záhora.
Jaký je rozdíl mezi povodní a záplavou?
Povodeň – jedná se o zaplavení vodou, která se vylila z břehů vodních toků, nádrží nebo jejich břehy protrhla. Toto riziko vám tedy hrozí, pokud bydlíte poblíž řeky, potoka, rybníka nebo přehrady.
Záplava – podle právní klasifikace jde o vylití vody z koryta v důsledku povodně. Pojišťovny pak klasifikují záplavu jako vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí anebo proudí a může být způsobena i z jiných než vodních zdrojů – například dešťovými srážkami nebo táním sněhu. Záplava tedy může postihnout opravdu každého a je vhodné si pojištění záplavy sjednat i v případě, že se nacházíte zcela mimo povodňovou zónu.
